Zmizelá Kutná Hora » Novinky
Vyšla nová publikace o Kutné Hoře
Na předvánočním knižním trhu se objevila nová reprezentativní publikace o Kutné Hoře. Vyšla v nakladatelství FOIBOS BOOKS, editorem publikace je kutnohorský památkář Aleš Pospíšil. Křest proběhl v úterý 9. prosince 2014 od 16:00 v GASK.
Knihu „Kutná Hora“ vydává pražské nakladatelství FOIBOS BOOKS ve své edici Památky UNESCO. Jako editora si vybralo historika umění, kutnohorského památkáře a vysokoškolského pedagoga PhDr. Aleše Pospíšila.
„Docentka Michaela Ottová se zaměřuje na výtvarné umění středověku, které významně doplňuje architekturu, doktor Petr Macek na barokní umění,“ představil Pospíšil kolegy s tím, že významné stavby 19. a první poloviny 20. století pro publikaci zpracovala Mgr. Šárka Koukalová z Národního památkového ústavu v Praze.
Na cestě historií
Stěžejní část obrazové přílohy tvoří fotografie Jiřího Podrazila, který čtenářům nabídne neotřelé pohledy na památky s důrazem na detail. Unikátní jsou i kresby kutnohorského výtvarníka a grafika Jiřího Dostála, které přibližují podobu staveb tak, jak vypadaly v 15. až 18. století. Podkladem pro většinu z nich se stala slavná Willenbergova veduta.
„Jsem si stoprocentně jistý, že taková publikace Kutné Hoře ještě věnována nebyla. Navíc vyjde nejen v českém jazyce, ale i v plné anglické mutaci, což tu také doposud chybí,“ zdůraznil kunsthistorik Aleš Pospíšil s tím, že publikace je také odrazem dvacetileté práce na obnově historického jádra města, jejíž výsledky posouvají poznání památek o kus dál.
„Po sto letech jsme se díky probíhajícím rekonstrukcím a kolem objektů postaveného lešení mohli dostat například do zatím neprobádaných partií chrámu sv. Barbory, katedrály v Sedlci a poznat stavby skutečně v té nejtěsnější blízkosti. To nám významně pomohlo v novém pohledu na vývoj jednotlivých staveb,“ podotkl Aleš Pospíšil a doplnil, že publikace samozřejmě s ohledem na daný rozsah nemůže zacházet do podrobností, ale vyzdvihuje to nejzajímavější o jednotlivých objektech.
„Mým hlavním cílem je ukázat neuvěřitelnou pestrost v tom nejvýznamnějším, co Kutná Hora má a co vytváří její nezaměnitelný a charakteristický obraz – na historickou architekturu vyšperkovanou ostatními druhy výtvarného umění. Každé slohové období od 14. do 18. století tu zanechalo stavby evropské kvality a na jejich realizaci se podíleli ti nejvýznamnější stavitelé a umělci působící zároveň v hlavním sídelním městě – Praze. Kutná Hora je skutečná a v mnohém dosud neobjevená pokladnice,“ uvedl PhDr. Aleš Pospíšil, jehož podíl na publikaci spočívá kromě editorské práce také v kapitolách o gotické architektuře a památkové péči.
Na publikaci se podíleli také další špičkoví odborníci a Pospíšilovi kolegové z pražské Karlovy Univerzity.„Docentka Michaela Ottová se zaměřuje na výtvarné umění středověku, které významně doplňuje architekturu, doktor Petr Macek na barokní umění,“ představil Pospíšil kolegy s tím, že významné stavby 19. a první poloviny 20. století pro publikaci zpracovala Mgr. Šárka Koukalová z Národního památkového ústavu v Praze.
Na cestě historií
Stěžejní část obrazové přílohy tvoří fotografie Jiřího Podrazila, který čtenářům nabídne neotřelé pohledy na památky s důrazem na detail. Unikátní jsou i kresby kutnohorského výtvarníka a grafika Jiřího Dostála, které přibližují podobu staveb tak, jak vypadaly v 15. až 18. století. Podkladem pro většinu z nich se stala slavná Willenbergova veduta.
„Jsem si stoprocentně jistý, že taková publikace Kutné Hoře ještě věnována nebyla. Navíc vyjde nejen v českém jazyce, ale i v plné anglické mutaci, což tu také doposud chybí,“ zdůraznil kunsthistorik Aleš Pospíšil s tím, že publikace je také odrazem dvacetileté práce na obnově historického jádra města, jejíž výsledky posouvají poznání památek o kus dál.
„Po sto letech jsme se díky probíhajícím rekonstrukcím a kolem objektů postaveného lešení mohli dostat například do zatím neprobádaných partií chrámu sv. Barbory, katedrály v Sedlci a poznat stavby skutečně v té nejtěsnější blízkosti. To nám významně pomohlo v novém pohledu na vývoj jednotlivých staveb,“ podotkl Aleš Pospíšil a doplnil, že publikace samozřejmě s ohledem na daný rozsah nemůže zacházet do podrobností, ale vyzdvihuje to nejzajímavější o jednotlivých objektech.
Publikace je rozdělena na dvě části. Text nejprve čtenáři vymezí základní rámec historického vývoje lokality, ale stěžejní částí je katalog staveb. Čtenář se tak může vydat po cestě historií města od roku 1300 až do současnosti.
„Vybrali jsme dvaašedesát objektů, které reprezentují to nejhodnotnější z Kutné Hory. Sám jsem nevěřil, že se to za tak krátkou dobu dá zpracovat a že to publikace obsáhne. Katalog jsme dále rozdělili na samotné historické centrum a předměstí“, řekl Aleš Pospíšil.Kniha vychází ve spolupráci s Nadací Kutná Hora – Památka UNESCO a s finanční podporou Ministerstva kultury, města Kutné Hory a Středočeského kraje.