Katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, kostelem Všech svatých s kostnicí a bývalým konventem sedleckého kláštera provedl v sobotu 30. září v rámci Dne architektury kutnohorský památkář a historik umění Aleš Pospíšil.

Na téměř tříhodinové komentované procházce Sedlcí představil Aleš Pospíšil dílo architekta Santiniho, které stálo u zrodu formování barokní gotiky. Právě na obnově sedlecké katedrály totiž Jan Blažej Santini – Aichel započal svou velmi plodnou projekční cestu. Vedle stavební historie všech tří zmíněných objektů se přes padesát návštěvníků prohlídky dozvědělo řadu dosud nepublikovaných poznatků a perliček, které provázely památkovou obnovu areálu za uplynulých dvacet let, při níž Aleš Pospíšil působil jako památkový garant NPÚ.

Procházku zahájil Aleš Pospíšil na rajském dvoře bývalého kláštera, kde stručně představil historii sedleckého cisterciáckého opatství s důrazem na přelom 17. a 18. století. V této době se stal opatem kláštera Jindřich Snopek, kterému se podařilo sehnat dostatek prostředků na obnovu téměř 300 let poničené katedrály. K smělému plánu její obnovy přizval mladičkého architekta Jana Blažeje Santiniho – Aichla.

Následně se Aleš Pospíšil vydal společně se svými posluchači do Opatské kaple a k Santiniho vřetenovému schodišti do nitra bývalého kláštera. Po prohlídce areálu konventu následovala návštěva katedrály Nanebevzetí Panny Marie, kde Aleš Pospíšil připomněl její stav před rozsáhlou rekonstrukcí, která zde probíhala v letech 1999–2009. Zavzpomínal také například na diskuzi odborníků při rozhodování její výmalby, neboť za dob Santiniho byla katedrála měděnkově zelená, svůj výklad doplnil i řadou fotografií z období obnovy.

Poslední zastávkou komentované procházky byl kostel Všech svatých s kostnicí, i zde totiž Jan Blažej Santini – Aichel kolem roku 1710 působil a je považován za autora významné části kosterní výzdoby dolní kaple.

Radka Krejčí